Moc zase zdravím Libuško.Tak jaký byl ten uplynulý čas, nebylo toho mocna nervy a ve ztrátách ? Už se docela těším, až se zase tady rozjede diskuze o všem možném. Kolik bylo hub ? Já jsem jenom trčela u větráku v horkých dnech a při podzimu se zase bojím až přijdou mlhy jak se bude dýchat. Inu není to jednoduché, ale jsme přece bojovníci, že ! Hezké dny přeje míša

Ráda bych si dopisova s někým,kdo miluje folklor

zdravim Zdena

Jsem v důchodu 4 roky a často brouzdám po internetu. Ráda poslouchám na youtube.com písničky, a v poslední době vyhledávám holandské písničky, protože jsou hodně melodické. Oblíbila jsem si skupinu BZN, která v roce 2007 ukončila svou činnost. Při jejich posledním vystoupení celá kapela brečela, samozřejmě i diváci. Její zpěvák Jan Keizer zpívá dál sólově. Začal zpívat opět se zpěvačkou (Anny Schilder), se kterou vystupovali před 25 lety v BZN. Rádá poslouchám všechny jejich písničky a jen mě mrzí, že celý život člověk o nich nevěděl. Vlastně jsem šťastná,že jsem je objevila alespoň na stará kolena. Nepamatuji se, že by je někdy hráli v rozhlase nebo v televizi. Stačí na youtube.com zadat BZN a můžete vybírat z velkého počtu videí od roku 1966 až do 2007. Přeji pěkný poslech.

VAROVÁNÍ!!!

Tato informace koluje po internetu:

Před pár dny si jeden známý chtěl připravit instantní kávu. Hrníček s vodou vložil do mikrovlnky, aby vodu uvařil. Neví přesně, na kolik nastavil minutovku, ale chtěl pouze dostat vodu do varu. Když se minutovka zastavila, vyndal hrníček s vodou a konstatoval, že voda nevařila. V okamžiku, kdy do ní přesto nasypal instantní kávu, mu voda vybuchla do tváře. Ma popáleniny druhého stupně, po kterých mu zřejmě zůstanou stopy. Navíc levé oko je taktéž postižené. Po přichodu do nemocnice mu lékař sdělil, že se jedná o známý fenomén a že voda samotná by se nikdy neměla ohřívat v mikrovlnce. Pokud přeci jen chceme ohřát vodu tímto způsobem, mělo by být v hrníčku vloženo něco navíc, např. kousek dřívka (sirka s ulomenou hlavičkou), v žádném případě ovšem nic kovového.

Vědecké vysvětlení:

Voda se ohřívá rychleji než bublinky páry, které se nemohou vytvořit a tím uvolnit akumulovanou teplotu. Tím, že bublinky varu se netvoří a tím neuvolňuje voda akumulovanou teplotu, se voda ohřívá a přesahuje bod varu. Když se voda da do pohybu při vloženi cizího tělesa (cukr, káva, sáček čaje), je tepelný šok dost veliký na to, aby najednou vytvořil bublinky, které vysloveně vystřelí horkou vodu ven. Jedná se o podobny efekt, jako když otevřete novou láhev Coly po předchozím protřepání. (žo)

Míšo milá, je léto, lidé si užívají slunce, přírody, hřibů anebo pracují na stavbách, odstraňují povodňové škody…

Až přijde podzim, budeme více vysedávat u svých počítačových bedýnek a budeme mít na sebe více času.

Pěkný večer přeje a srdečně zdraví Libuš

Je už dost pozdě, ale přesto dobrý večer Libuško. Nějak se ten krámek jakoby pozastavil.Chtěla jsem napsat cosi, ale koukám, že bych na té stránce byla jen a jen já, což tedy dost nejde. Kam se všechny ty ženské, ale i mužští ztratili ? Přitom ta hrozná voda by bylo téma na postěžování, na podporu, na pofoukání. Tak zatím jenom všechny zdravím.Jsem ráda, že jsem udržela ten email a neztratila zaswe spojení. Všem přeji jenom hezké dny. Míša

Chci se s vámi všemi podělit o svá cestovní dobrodružství. Maličko zapojte svou fantazii. Začnu tím, jak jsem se dopravovala v hlavním městě hromadnou dopravou do zaměstnání.Cesta mi trvala od takových 55 minut až mnohdy po 1,5 hodiny.To podle toho jak jsem mohla odejít z práce a stíhala jsem spoje nebo v kterou dobu to bylo. Mnohdy jsem kvůli upravám v dopravě musela přestupovat na autobus či na jinou tramvaj. Jela jsem do služby a spořádaně jsem se hned při nastoupení chytla tyče, abych neohrožovala sebe ani ostatní. Koukala jsem z okna a přemýšlela o všem možném, lidí bylo kolem mne dost. Náhle na jedné stanici se ke mně naklonil pán a povídá mi :Prominte, já vytupuji. Trochu jsem se mírně nadurdila, proč mi to říká, že mu snad nepřekážím a tak jsem jen utrousila prosím. On ale zase neoblomně : já bych rád vystoupil. To už jsem si začala myslet cosi nepatřičného, když on ukázal na ntyč, které jsem se tak sveřepě držela. Byl to totiž jeho smeták, který zakoupil asi do domácnosti a já ho nějak nechtěla dát. V práci jsme se pak mé příhodě zasmáli. Kéž je to k usměvu i vám. míša

Milá Míšo,

smích a hudba opravdu léčí. Když je člověku smutno na duši, stačí si vyhledat příjemné písničky na internetu a hned je veseleji:))

Dnes jsem na www.youtube.com zadala do vyhledávače slůvko „mormoni“ a mimo jiné jsem narazila na toto úžasné vystoupení, které vás naplní energií na dálku. Kukněte:

http://www.youtube.com/…alConference#…

Zdraví a pěkný den přeje Žofie

Zdravím všechny u Žofie. Venku je nepříznivo, zprávy, které sledujeme nejsou ani o kousek lepší a tak musíme hledat unik ve společném povídání.Chci vám nejdříve navrhnout snad i dobrý obchod.Občas jsou v Lidlu /nevím jestli i jinde?/ ke koupi uzená kuřecí křidélka. Stojí tak kolem 27,–kč a jsou tam 4 kousky, které bohatě stačí tak dvěma lidem. K tomu třeba brambor.knedlík a špenát a je to žranice.Ted vám chci vyprávět, jak jsme léčili v nemocnici neduhy dobrou náladou a smíchem. Musela jsem zalehnout se srdcem a byla jsem nejdřív na 3lůžáku sama. Ne dlouho, dostala jsem spolubydlící velice znalou. Ale člověk si nesmí vybírat.během pár dnů jsme si celkem rozuměly, protože jsme si krátily čas povídáním o jídle, vaření, zavařování apod. Co si mají povídat ženské v letech. Šlo nám to dobře. Jenom sestřičky vždycky když vešly žertovaly : zase vaříte, dostanete menší oběd.My dietáři jsme stejně dostávali. Přišlo i na řeč, kde paní cestovala a prozradila dost ráda, že byla v Americe a jak dobře se měla na návštěvě. Ona totiž patřila do víry Mormonů, dělala kuchařku mladým hochům, kteří přijížděli do Čech na vzdělání v této víře. Jejich větev má hodně dlouhý název, který si moc nepamatuji, popletla bych ho.A tak p=řišel i nápad, zdali by její známé spolupracovnice nepřišly na návštěvu. A ony přišly a nebyly samy. Přišli s nimi dva můladíci jacísi budoucí povýšení v budoucnu. Uměli hoši dost dobře česky a tak se rozvinula dost debata. To už jsme na pokoji byly plně obsazeni a tak jedna přes druhou vykřikovala na co se chtěla zeptat.Taková neukázněná první třída.Něco jsme se k potěšení všech přítomných dozvěděly.A pak to přišlo.Poprosila je paní kuchařka, aby nám hoši zazpívali nějakou tu církevní a oni spustili. Protože pokoj nebyl velký a lidí tam bylo až dost, bylo dost plno i ve vzduchu. Sestřička, která roznášela odpolední teploměry se mezi dveřmi dost zarazila a neodpustila si poznámečku : jsme vůbec v nemocnici. Byly jsme trochu rozdováděné nezvyklostí a tak jsme jenom spouštěly huronský smích. Pak nám chlapci zazpívali ve svém rodném jazyce a vybrali si vánoční. To už jsme se válely smíchy, protože venku žhnulo slunce a zelenalo se a kvetlo kdeco. A my měli vánoční koledy! Poděkovaly jsme za návštěvu, za představení. Oni se smály tomu, že takovou nemocnici neviděli.Měli jsme ještě dlouho o čem povídat, čemu se zasmát. Ten den jsme si smíchem hodně prodloužily život a zapoměly na všechny ty problémy a neduhy. Byly jsme příjemně unavené a říkaly jsme si, že by to nebyl špatný nápad i pro jiné, když už jsou zaléčeni a je jim líp. Inu záleží na lidech a v těch prostorách, kde je člověku uzko a neví co bude je smích opravdu lékem. Tak se tedy smějte. míša slaný

Míšo, díky za skvěle napsaný příběh. Dovolila jsem si ho zařadit do naší rubriky Život píše příběhy. Tam totiž určitě také patří!! Na další příspěvky ze života se těší a všechny příznivce seniorkrámku z deštivého Rožnova pozdravuje Žofie