Když má člověk k člověku blízko

VRBNO POD PRADĚDEM - Jeseníky jsou stále více navštěvovaným místem, kam se vydávají i naši senioři. Někdy však může výlet za poznáním zkomplikovat nečekaná událost, která lidem znepříjemní život. Že i v takové chvíli nejsou osamoceni a pomohou jim místní obyvatelé, o tom svědčí následující příběh, který do naší redakce zaslala Alena Kiedroňová z Vrbna pod Pradědem.

Takoví dobří lidé u vás žijí…

Byl předposlední den roku, když kolem radnice ve Vrbně pod Pradědem procházeli dva lidé seniorského věku. Muž a žena, s batohem a kufříkem na kolečkách. Potřebovali pomoc a obrátili se na mě, celí nešťastní. Právě dojeli do našeho města na silvestrovský pobyt, ale bez jednoho batůžku. Ten při vystupování v Bruntále nechali na sedadle jednoho vozu rychlíku z Olomouce přes Krnov do Ostravy. Měli tam dva laptopy, peněženku s doklady i penězi a nějakou tu svačinu na cestu. „Víte, jsme 65 plus, měli jsme batůžek s doklady nachystaný na sedadle pro kontrolu jízdenky se slevou a teď nevíme, co dělat, na koho se obrátit. Určitě půjdeme i na policii, ale třeba by se dalo někam zavolat…“

Zvu oba do kanceláře a vyhledávám telefon zákaznické linky Českých drah. Po chvíli čekání na spojení vysvětlujeme ženě na druhé straně linky, co se stalo. Kterým rychlíkem, odkud kam ti dva zkroušení cestovali, kde batůžek nechali a co všechno v něm bylo. Pracovnice železnice si poznačila telefon na muže, že se mu určitě ozve, jakmile něco zjistí. A pak se ti dva výletníci z Prahy vydali na obvodní oddělení policie a následně do hotelu. Nevěřili, že se s doklady a dalšími věcmi ještě shledají…

Je silvestr a někdo klepe na dveře. Záhy vcházejí včerejší návštěvníci, s úsměvem na rtech a čokoládou v ruce. Nechci tu sladkost přijmout, zato jsem zvědavá, jak jejich příběh pokračoval. A nemohu to neříci i vám… Pochválili službu konajícího policistu i další řadu lidí: ztracený batůžek našel průvodčí a nález ihned oznámil. Když se s ním senioři posléze telefonicky spojili přímo do vlaku, dohodli si, že batůžek přiveze do Krnova, kde mu končí směna. Jenže jak se tak navečer dostat z Vrbna do Krnova a pak zpět? „Majitel Hotelu Stone, kde bydlíme, nás odvezl tam a pak zase zpátky. Mohli jsme si auto půjčit, ale při těch trampotách jsme si předtím dali na uklidnění štamprli fernetu…“, líčí muž téměř omluvně. A pak už si přejeme vše dobré do nového roku, který přijde za několik hodin, zdraví, lásku a pohodu. „Tady u vás je tolik dobrých lidí! Jsme šťastní, že ten náš příběh dopadl tak dobře,“ chválí žena a děkuje.

Na výpravu do Vrbna pod Pradědem budou oba vzpomínat bez hořkosti, naopak. Mimochodem, silvestr strávili v našem městě i před rokem, jen v jiném hotelu. A tak se jim tady líbilo, že se po roce vrátili, aby si znovu vyšlápli na Praděd i na další krásná místa. Tak jim i čtenářům přeji v tomto roce jen dobré zprávy a setkání s dobrými lidmi!

Autorka: Alena Kiedroňová, Vrbno pod Pradědem

Zima ve Vrbně pod Pradědem. Foto archiv města