Předvánoční příběh z Vítkovic

OSTRAVA-VÍTKOVICE - V parku přespával v těch krutých mrazech pod prolézačkou na pískovišti pejsek. Schovával se tam měsíc pod širokou "policí". V prostoru vysokém jen asi 20 centimetrů. Lidé mu tam nosili granule, maso, vodu, která rychle mrzla, svetry, ručníky, lecjak ho lákali.  Několikrát přivolali i odchytovou službu, jenže tak strašně se bál lidí, že vždycky některou skulinou unikl a do svého pelíšku se vrátil až ve chvíli, kdy nikdo už nebyl nablízku.

S Luckou jsme lopatou aspoň vyhloubily díru, co nám jen ten malý prostor dovolil. Vešel pak do ní polštář i deka. Předevčírem - po týdenním trpělivém "seznamování" a získávání důvěry - se nám ho podařilo "přemluvit". Nejdřív si ale porozuměl s naším Ferdíkem. My jsme s Luckou týden ležely nebo seděly na zemi a tvářily jsme se, že jsme taky psi.

Na pískoviště jsem pověsila ceduli s poděkováním všem, kteří se pejskovi snažili pomoci. Patří i paní doktorce Maškové, která má na Obránců míru domek se zahrádkou a psíka Filipa. Manžel jí už zemřel. Vzala si našeho nalezence domů a už se všichni skamarádili. Až pejsek zdomácní, pojedeme na očkování.

Náš bezdomovec dostal jméno Míša. Teď tedy mohou začít Vánoce…

Eva SAMSELYOVÁ

Paní Eva s nalezeným pejskem Míšou

Eva Samselyová s nalezeným pejskem Míšou.

Míša v náručí paní Maškové

Míša v náručí paní Maškové, u které našel nový domov.

Kytička pro paní Maškovou

Doktorka Mašková dostala kytičku a poděkování od Evy Samselyové a místostarosty Vítkovic Ing. Leoše Adamíka za to, že se nalezeného pejska ujala. Stalo se tak na slavnostní akci s názvem My, co tu žijeme spolu. Uskutečnila se ve vítkovické knihovně ve středu 22. prosince 2010.